Pozitivní vliv klimatizace na lidské zdraví

Než si vysvětlíme, jak můžeme koupí klimatizace přispět k našemu zdraví nebo naopak (například díky nesprávné manipulaci), je dobré si připomenout, co vše působí na člověka v interiéru. Vzhledem k času, který člověk stráví v uzavřených místnostech, má právě vnitřní prostředí v budovách významný vliv na lidské zdraví.

Kvalitu vnitřního prostředí ovlivňují zejména faktory:

tepelně vlhkostní
odérové
aerosolové
mikrobiální
akustické

Významný vliv na člověka mají především teplo a vlhkost. Protože kvalita vzduchu bývá obvykle lepší ve venkovním prostředí, lze většinu výše jmenovaných složek ovlivnit větráním. Škodlivinou v obydlích bývá vydechovaný vzduch, formaldehyd v nábytku, radon a radioaktivita ze zdiva, tabákový kouř a také vlhkost, která vzniká např. sušením prádla, sprchováním, vařením… Pokud v místnosti s vyšší vlhkostí špatně větráme, mohou zde vznikat i plísně. Právě plísně mohou být pro člověka velmi rizikové, protože mohou vyvolat např. alergie či různá onemocnění dýchacích cest.

Právě problematika vztahu mezi vnitřním prostředím a lidským zdravím dala vzniknout vzduchotechnice jako samostatnému oboru (v polovině 19. století) a zdůraznila důležitost větrání. Na konci 19. století se pak s dalším rozvojem techniky podařilo sestavit první klimatizační zařízení. Do dnešní doby prošla klimatizace velkým vývojem a z dříve spíše průmyslového využití přešla i k využití pro potřebu jednotlivce a stává se běžným vybavením našich domácností.

Jistě každý z nás zná ten pocit, kdy je venku v létě příšerné horko a člověk hledá každý stín, každou kapku vody a když nenachází, utíká se skrýt alespoň do svého příbytku. Jenže právě tam je mnohdy ještě daleko tepleji než venku, protože se např. právě náš byt nachází v podkroví, na jehož střechu celý den svítilo žhavé slunce. Ale nezoufejme, představme si, že máme svou vlastní klimatizaci, vstoupíme do bytu, zavřeme za sebou dveře a pustíme si pomocí dálkového ovladače režim chlazení… a chladíme a ještě víc chladíme a je nám skvěle. Ale pozor – právě tady je nutná opatrnost. Pokud nastavíme klimatizaci maximálně o čtyři až sedm stupňů méně než je venkovní teplota, je vše v pořádku. (Např. venku je 30°C a v místnosti si nastavíme 25°C.) Pokud ale z klimatizace bude proudit mnohem studenější vzduch, při přechodu z (do) venkovního velmi teplého prostředí hrozí lidskému organismu nebezpečí šoku, nachlazení či angíny. Naproti tomu strávit parný den v malém prostoru bez klimatizace nebo větráku, je podle lékařů nepříjemné a pro lidský organismus také nebezpečné.

Pro každého člověka je důležitá tzv. tepelná pohoda, tj. stav prostředí s podmínkou tepelné rovnováhy mezi organismem člověka a okolím. V případě nerovnováhy, je člověk před nadměrným teplem chráněn pocením, ale před nadměrným chladem chráněn není. Optimální teplota vnitřního vzduchu v zimním období je pro člověka 21,5±2 °C, v letním období se pohybuje okolo 26±2 °C. Tato hodnota je závislá zejména na teplotě venkovního prostředí, protože člověk vnímá teplotu relativně. Přitom u jednotlivých lidí se hranice tepelné pohody mohou lišit. Pokud je v budově o 4 až 7 °C chladněji než ve venkovním prostředí, je to optimální a máme pocit příjemného prostředí a zároveň tento rozdíl není rizikový pro naše zdraví. Důležitá je i teplota vybavení místnosti, stěn místnosti a vlhkost vzduchu. Teplota okolních ploch, stěn, stropu, oken apod., by neměla být nižší než o 2°C. Optimální relativní vlhkost v místnostech se doporučuje 40 až 50%. Klimatizační jednotky zpravidla mohou upravovat vlhkost vzduchu funkcí odvlhčování. Což pomáhá v prostředí s vyšší vlhkostí. Je ale třeba dávat pozor v přetopených místnostech (např. v panelových bytech, kde si lidé nemohou sami zcela regulovat topení), kde bývá vlhkost nízká. Vhodné je mít v bytě alespoň květiny, akvárium či nějaký jiný zvlhčovač vzduchu.

Dříve klimatizace působily problémy alergikům a astmatikům, protože ve vzduchu cirkulovaly různé nečistoty jako prach, roztoči, pyly, chlupy zvířat a jiné.Dnes i tyto potíže dokážou kvalitní klimatizační jednotky řešit: jsou vybaveny speciálními filtry, které dokážou nejen odstranit i mikroskopické nečistoty, ale také odstranit nepříjemné pachy, spóry plísní a sterilizací zničit i bakterie a alergeny. Je však třeba nezapomínat na jejich pravidelné čištění, případně výměnu.

Některým lidem vadí i větší hlučnost větráků a klimatizací. Tento problém mnohé kvalitní klimatizační jednotky již vyřešily, v klidovém režimu mohou dosahovat hluku i pouze 20 dB. (Pro srovnání úroveň hluku slabého šepotu produkuje cca. 20 dB, v knihovně bývá 35 dB, konverzační řeč mívá 40-60 dB a poškození sluchu vzniká cca. při 85 dB)

Dnešní klimatizace tedy umějí nejen zajišťovat chlazení vzduchu, případně topení, ale také upravit jeho vlhkost či zajistit i některé nadstandardní požadavky jako je např. nízká úroveň hluku a speciální filtrace nečistot i pachů. Mezi další přednosti může patřit i pěkný design, úspora energie, šetrnost k životnímu prostředí aj. Pokud chceme minimalizovat nepříznivé působení klimatizací na náš lidský organismus, nesmíme zapomínat na správné používání klimatizačních jednotek, jejich pravidelný servis a čištění.